El Clásico, aneb pohled na historii jedné vášně

El Clásico. (blogspot.com)

El Clásico, derbi Espaňol. Zápas, jako žádný jiný. Nejvyhrocenější, nejvášnivější a nejsledovanější měření sil v Evropě.

V roce 2002 hltalo marný boj Barcelony s Galacticos půl miliardy lidí na celém světě. Všeobecně se předpokládá, že dnes večer uvidí vyprodaný Camp Nou ještě sledovanější zápas. Mluví se o utkání století, o největším... cokoli chcete... všech dob. Střetnutí hráčských a trenérských hvězd můžete sledovat dokonce na Times Square, soccerem pohrdající Amerika bude prožívat Clasico na místě, kde oslavovala posádku Apolla 11 nebo konec světové války. Čím přitahuje běžné měření sil, v lize už sto šedesáté první, takovou pozornost?

Nezaujatým slibuje především plejádu velkých postav, Messiho a Ronalda, Puyola a Casillase, bitvu nejslibnějších trenérů na půdě zdaleka nejmohutnějšího stadionu starého světa. Především šou, představení. Zasvěcení přesto vědí, že Clásico není a nemůže být fotbalová estráda, Clásico je bitva, braná nesmírně vážně, ačkoliv poslední dobou konečně i s respektem k soupeři.

Clásico je symbolem historických křivd, "odvetou za občanskou válku". (Takto zápas nazval Phill Ball, autor monografie o španělském fotbale.) Clásico je divadlem španělského a katalánského nacionalismu, divadlem základního politického sporu, který v uplynulém století rozděloval zemi. Chcete slyšet slavné? "Barcelona je katalánská armáda..." - Bobby Robson. "Nemohu nosit dres klubu, který je spojený s generálem Francem..." - Johann Cruyff.

Odkud se ale bere všudypřítomná rivalita Realu Madrid a FC Barcelony? A mají vzájemně vyměňované příběhy o křívdách nějaký základ, nebo jsou spíše mýtem?

Ironie osudu, oblíbená iniciátorka historických událostí, svědčí jako první. Rok 1902, Hipodrom, Madrid. U příležitosti korunovace krále Alfonsa XIII. pořádá nedávno založený Madrid FC fotbalový turnaj, známý jako Korunovační pohár. (Napříště bude znám jako Copa del Rey.) Původní nápad Carlose Padróse, pozdějšího prezidenta madridského klubu, zahájil španělské fotbalové soutěžení. Prvním prezidentem budoucího Realu je Carlosův starší bratr Juan Padrós. Jejich národnost? Katalánská. Narozeni v Barceloně, 1867 a 1870.

Korunovačního poháru se kromě Madrid FC účastnily další čtyři týmy - mezi nimi Athletic Bilbao pod názvem Club Vizcaya a FC Barcelona. V semifinále, které se uskutečnilo 13. května 1902, poprvé změří síly pozdější Real Madrid a FC Barcelona. Hosté vítězí 3-1. V následném finále podlehla Barcelona Clubu Vizcaya stejným poměrem, zápas řídil Carlos Padrós. Nešťastná třináctka?

Real i Barcelona mají v následujících letech silnější i slabší období, nejúspěšnějším týmem Španělska je až do občanské války Athletic Bilbao. Přesto už ve 20. letech dochází k údálostem, které se stanou kořeny rivality. Španělská vláda centristického diktátora Prima de Rivery zavírá Barceloně stadion, je to odveta za vypískanou hymnu země, kterou Katalánci přestávají považovat za svůj domov. Legendární zakladatel klubu, Joan Gamper (naturalizovaný Švýcar, narozený jako Hans Kamper) musí rezignovat na post prezidenta a stíhaný depresemi spáchá za několik let sebevraždu. Ačkoliv prochází krizí, stává se FC Barcelona jedním ze symbolů odporu proti autoritativní vládě. Vyjádřením této role klubu je heslo "Mes que un club", v překladu "více, než jen klub". FC Barcelona se stala symbolem národa, který se nepovažuje za svobodný. Proto básník Generace '27 Rafael Alberti píše Ódu na Plattka, oslavující výkon maďarského brankáře Culés.

Jakou roli tu ale hraje Real? Jistě, zaměstnává slavného brankáře Zamoru a později i barcelonskou legendu Josepa Samitiera a je to klub z hlavního města. Přesto jsou spojení Realu a autoritativních vlád nespravedlivá - pokud v Občanské válce padl na straně republikánů Josep Sunyol, prezident katalánského klubu, sluší se dodat, že nacionalisté věznili a mučili i prezidenta Realu Rafaela Sancheze Guerru, který odmítl opustit Madrid ohrožovaný Francovou armádou. Rovněž je pravda, že za klub podporovaný řežimem bylo považováno Atlético Aviation, klub frankistických vzdušných sil.

Barcelona a celé Katalánsko po válce trpí politickým útlakem jako země národnostní menšiny a jako centrum republikánů. Fotbal se zde stává prostředkem vyjádření odporu vůči režimu. Realu, který tak jako Barcelona a další kluby přišel ve válečné vřavě o řadu fotbalistů, pomáhá na nohy jeho bývalý hráč - Santiago Bernabeu. Během války se stal důstojníkem nacionalistické armády a měl tudíž blízko k frankistům. Roky 1943 a 1953 jsou navíc v očích fanoušků Barcelony spojené se dvěma obrovskými křivdami, z nichž Culés viní Bernabeův Real.

1943, vzájemné měření sil v semifinále Copa del Rey přineslo hladké domácí vítězství Barcelony 3-0 a Katalánci jeli do Madridu obhájit postup. V prvním poločase dostali osm branek a nakonec prohráli 1-11. Největší potupa Barcelony je zahalená závojem nejistoty. Svědectví hráčů je hrozivé, tým měli před zápasem navštívit agenti Guardia Civil, rozhodčí nepustil hosty za půlicí čáru.

Ten zápas nedává vůbec smysl. Real Madrid nedokázal vyhrát žádnou soutěž mezi občanskou válkou a pohárovým triumfem z roku 1947, v lize triumfoval až v roce 1954. Naopak Barcelona získala v prvním poválečném desetiletí pět ligových a čtyři pohárové triumfy. A Copa del Rey 1943 skončil po finálovém vítězství v rukou tehdejšího Atlética Bilbaa. Proč by měl režim potřebu v tomto jednom zápase poškodit Barcelonu?

Real Madrid se nepochybně stal klubem v symbolické rovině spojeným s Francovým režimem, ale až později, během padesátých let. Přitom jak míra zájmu vlády o fotbal, tak míra pomoci je pouze předmětem spekulací. V žádném případě se nedá srovnávat se situací ve Východním bloku, kde často armáda soutěžila s policií o silnější fotbalový klub. Španělská fotbalová scéna zásahy shora netrpěla. Rozhodujícím způsobem se o úspěch klubu nepochybně zasloužil Santiago Bernabeu. Bernabeu vybudoval na nově postaveném stadionu Chamartín (dnešní Estadio Santiago Bernabeu) "výkladní skříň Španělska", asi nejsilnější fotbalový klub vůbec. Ten měl v roce 1953 ukradnout Barceloně fenomenálního hráče, kterého si našla, administrativním zásahem.

"Blonďatý šíp", Alfredo Di Stéfano. Nejkontroverznější hvězda a doživotní čestný předseda v jedné osobě. Sám opakuje, že o ničem neví. Faktem je, že španělský fotbalový svaz do přestupu evidentně zasáhl. Situace se ale jeví plastičtěji, pokud vezmeme v úvahu, že Barcelona měla ještě předtím využít kontaktů klubového vedení s představiteli režimu, aby Realu podobně "vyfoukla" stejně talentovaného Ladislava Kubalu. Jestli šlo i v případě Di Stéfano o iniciativu někoho z vlády, nebo například jen o tlaky ve vedení svazu, nikdo nerozluští. Sám hráč chtěl hrát a pracovat, nezáleželo mu na tom, kde to bude, proč by tehdy také mělo. Barcelona se ho vzdala, Real na jeho schopnostech založil svůj velký tým. Symbolicky je od této chvíle fotbalová rivalita zpečetěná. Pro Katalánce a řadu dalších Španělů představuje Real Madrid klub spojený s režimem. A protože menšiny vystavené kulturnímu útlaku spatřují ve fotbalových klubech symboly své identity, Real pro ně znamená úhlavního nepřítele.

Jak k tomu přijde Real? Mezi jeho fanoušky patřila celá řada bývalých republikánů, kteří nevnímali klub jako spojený s diktaturou. Real k tomu příjde jako příslovečný slepý k houslím.

Slavné jsou kontroverzní přestupy mezi oběma kluby. Je jen třicet tři hráčů, kteří ve své kariéře oblékali bílý i modrogranátový dres. Méně než polovina přitom přestupovala přímo. Po čtvrtstoletí klidu to byl koncem 80. let Bernd Schuster. V polovině 90. let Michael Laudrup, dánský elegán, s jehož jménem je spjatá milá kuriozita. Laudrup opustil Barcelonu po skončení úspěšné sezóny 1994, během níž dovedl tým v El Clásicu k slavnému vítězství 5-0. V bílém dresu se mu za rok podařilo totéž, když inspiroval Real k odvetě a přerušení barcelonského panování. Jedním z mála fotbalistů, kteří vyměnili horké středošpanělské velkoměsto za slunné pláže Costa Brava, byl Luis Enrique. Ale nejznámější zůstává přestup z léta 2000, kdy miláček Nou Campu Luis Figo opět pořádně rozdmýchal vášně. Nestává se často, aby na trávník létaly odříznuté prasečí hlavy; fenomenální Figo si v roce 2002 jednu vysloužil, spolu s titulem zrádce a úhlavního nepřítele. Vyměnit Barcelonu za Madrid v pozici nejlepšího hráče světa, to se nedělá.

Velká rivalita poněkud vrhá stín na zbytek země. Jen málo klubů dokázalo v posledních desetiletích narušit hegemonii Realu a Barcelony, v osmdesátých letech to byl baskický dvojblok Realu Sociedad a Athleticu, v devadesátých letech a novém století Atlético, Deportivo a Valencia.

Připomeňme ještě sportovní aspekt rivality obou klubů, zajímavá fakta o derbi. Real Madrid si ve své bohaté historii připsal 73 trofejí, Barcelona 74, ale některé z nich jsou dnes považovány za méně významné. Real Madrid má více fanoušků ve Španělsku, Barcelona v Evropě. Poslední dekádou, kdy byl Real ve vzájemných zápasech úspěšnějším týmem, jsou 60. léta. Přesto má doposud v soutěžních utkáních navrch madridský tým, který vyhrál v 85 případech. Barcelona si zapsala o čtyři triumfy méně a 42 zápasů skončilo remízou. Pokud ale připočítáme přítelské zápasy, bilance je 99 - 51 - 89 z pohledu Barcelony.

Rekordní zápas z roku 1943 jsme si připoměli, nedávno jsme mohli sledovat rekord v počtu gólů vstřelených na hřišti soupeře, když Barcelona na jaře 2009 rozhodla výhrou 6-2 na Bernabeově stadionu o zisku titulu.

Nejlepším střelcem derby zůstává Alfredo di Stéfano s 18 přesnými zásahy, Raúl si připsal 15 gólů, Gento, Puskás a barcelonský César po 14. Mezi hráči, kteří doposud nastupují v dresech obou velkoklubů, je nejlepší Messi se sedmi brankami. Králem střelců předligového období byl Santiago Bernabeu, autor osmi pohárových gólů. Mezi nejkrásnější branky jistě patří slalom Johanna Cruyffa v jeho prvním Clásicu nebo krásná Raúlova střela v semifinále Ligy Mistrů 2002.

Dnes večer čeká Španělsko velkolepý a vyhrocený zápas. Doufejme, že bude probíhat v korektnějším a sportovnějším duchu, než složitá historie vzájemné rivality nejslavnějších klubů světa.

Komentáře (39x)

Vložit komentář

Názor s nejvíce souhlasnými hlasy

Hierro 04.10.11 13:57
#16

Tobě ale přijde trapné jakékoliv ocenění které získal někdo mimo barcelonu. Není to tak dávno co ses tady vztekal že do all star týmu byli zvoleni i jiní než barcelonští hráči

Názor s nejvíce nesouhlasnými hlasy

Mistborn 04.10.11 16:44
#18

Milé ale ako ukazuje súčasnosť. "Najlepší bek" Marcelo bol najlepší len v hlavách madridistov, aj to nie vo všetkých a majster nahrávok Ozil detto. Že ma tu budú odsudzovať ľudia, čo si nedajú ani tú námahu aby ma presne citovali je mi fuk. Nakoniec svoj plnohodnotný názor "k téme" si vyjadril celkom jasne *14*

Všechny názory

Floren.Perez 04.10.11 09:52
#1

Je to buh, nadclovek, je vyjimecny, nejlepsi hrac historie, skromny, vzorny otec....Jeste nejake superlativy? *7**5*

kinky 04.10.11 10:30
#2

A podle mých skromných kupeckých počtů by to nasazené tempo vedlo ke krásným 19 gólům z penalt. Tak držíme palce, Kristiáne *18*

Carlitos 04.10.11 12:22
#7

To by bylo super, snad budou soupeři Realu i nadále hrát jako prasata, aby k týhle cifře Cristiano došel*18*

ruty 04.10.11 13:12
#13

No tak soupeři Realu nutně nemusejí hrát jako prasata a Cristiano na tuto metu může dojít i tak *55*

Joza24 04.10.11 10:33
#3

Pose*te se závistivci... *8* Až se z chatrče dostanete k Pichichi tak mě třeba ukamenujte.

Joza24 04.10.11 10:34
#4

Ikdyby minulou sezonu nedal ani jeden gol z penalty stejně by tuhle trofej vyhrál tak nevim co řešíte...

kinky 04.10.11 11:13
#5

Já si prostě nemůžu pomoct, když je tak krásný, dobrý a bohatý *24*

Joza24 04.10.11 12:04
#6

Máš smůlu bude se ženit *4**4**4*

Romi 04.10.11 22:36
#29

Svadba? No a? Jedna párty hore-dole...*17*

ace 04.10.11 12:22
#8

rapl off *34*

Carlitos 04.10.11 12:23
#9

Hlavně v případě Callejóna hodně překvapil, takhle si sám vytvořit ideální střeleckou pozici a místo toho přihrát, to bylo pěkný*22*

Pablito 04.10.11 18:52
#23

*11* On střílí branky, nahrává, vrací se - občas dokonce i sprintem, by mě zajímalo, o kolik přesně víc než MU mu Real platí *4*

Mistborn 04.10.11 12:24
#10

OT: Neviete niekto aké boli podmienky na získanie ceny MIGUELA MUÑOZE 2010/11? Prípadne aký je dôvod, že to vyhral Mourinho? Teda jeden ma napada *14* Príde mi trápne že to vyhral tréner mužstva, ktoré skončilo rovnako, ako v minulom roku tj. za očakávaním.

ace 04.10.11 12:26
#11

hod to Carlovi do poradny at se nenudi *4*

kinky 04.10.11 12:49
#12

Wiki: The Miguel Muñoz Trophy (Spanish: Trofeo Miguel Muñoz) is a football award established by Spanish newspaper MARCA for the 2005-06 season, in memory of the legendary Real Madrid manager Miguel Muñoz.

The award is based on the MARCA's subjective scoring system...

aimar21 04.10.11 13:25
#14

ta posledni veta je naprosto vypovidajici *5*

Mistborn 04.10.11 17:15
#20

Ďakujem. To všetko vysvetľuje *14*

Hierro 04.10.11 13:57
#16

Tobě ale přijde trapné jakékoliv ocenění které získal někdo mimo barcelonu. Není to tak dávno co ses tady vztekal že do all star týmu byli zvoleni i jiní než barcelonští hráči

Romi 04.10.11 15:04
#17

Plusky to hodí, len odpoveď to nedáva... *61*

Mistborn 04.10.11 16:44
#18

Milé ale ako ukazuje súčasnosť. "Najlepší bek" Marcelo bol najlepší len v hlavách madridistov, aj to nie vo všetkých a majster nahrávok Ozil detto. Že ma tu budú odsudzovať ľudia, čo si nedajú ani tú námahu aby ma presne citovali je mi fuk. Nakoniec svoj plnohodnotný názor "k téme" si vyjadril celkom jasne *14*

Mistborn 04.10.11 16:54
#19

Ale môžeme si to rozobrať Pelle vs Mou alebo prečo cenu nezískal aj tréner, ktorý na tom bol v Reale rovnako, ak nie lepšie ako Mourinho. 1, rovnaké umiestnenie v záverečnej tabuľke 2, približne rovnako dlho živené nádeje na titul, ak nie dlhšie v prospech Pelleho 3, Pelle prišiel na Nou Camp , videl, prehral, odišiel. Mou prišiel ako líder La ligy a odišiel rozobraný ako cigánska hračka.

Teda ma zaujíma akým spôsobom hodnotila Marca, keď to vyhral pán zo Setúbalu, keďže v minulej sezóne nedoviedol svoje mužstvo k titulu v lige a v priamom strete s hlavným súperom zhorel ako fakľa. Stihol sa rozhádať s polkou trénerov vo vyspelej Európe......

Joza24 04.10.11 18:39
#22

Třeba semifinále v Lize mistrů po bůhví kolika letech...... A nebejt nesmyslný červený pro Pepeho a nesmyslně neuznaného golu Higuaína tak možná i finále.... Trocha přemýšlení navíc by ti neuškodilo *14**14*

kinky 04.10.11 19:08
#26

Ještě jednou z wiki: The manager with the highest points total, in both La Liga and the Segunda División, at the end of the season is the winner. Předpokládám, že liga mistrů se nezapočítává, jelikož týmy nehrající LM by byly ve velké nevýhodě. Navíc si nemyslím, že za vyhrané 1/4 finále by měl Mou dostat více bodů než G. za vyhrané finále...

Joza24 04.10.11 19:15
#27

já vim jenom reaguju na to jak psal že Mourinho absolutně nic nedokázal zlepšit. A u Barcelony se čekalo že se dostane minimálně do finále, kdyžo Real už se do semifinále nedostal "pěknejch pár pátků"

nosonohy 04.10.11 23:21
#30

to myslíš vážne? veď si real nabral hráčov za desiatky miliónov eur, zobral jedného z najuznávanejších trénerov a semifinále sa berie ako úspech?? kua neni niekde chyba?

Carlitos 04.10.11 23:26
#31

Vzhledem k výsledkům posledních let se bere za úspěch všechno, co je dál než osmifinále*5*

nosonohy 05.10.11 07:49
#32

pomaly bude úspech aj postup cez Lyon z 1. miesta *5* ale dobre robia, treba byť skromný

Joza24 05.10.11 09:36
#33

Přesně jak píše Carlitos, a pravda že skromnost musí být *4**4**4*

Joza24 05.10.11 09:38
#34

A trenéři pře ním měli taky hráče za desítky miliónů a do semifinále se nedostali. A kdyby rozhodčí k Mourinhovi neměli takovou nesnášenlivost tak to mohla být krásná bitva o finále.... *14**4**4*

Mistborn 05.10.11 10:53
#35

Mourinho dostal v celkovom hodnotení o 6 bodov viac ako Guardiola. Preto ma zaujímal systém hodnotenia. Nevidím jediný relevantný náznak, ktorý by ho radil medzi prvých troch trénerov, nie to na prvé miesto. Barca vyhrala ligu, Vale aj napriek masívnemu predaju skončila tretia, Athletic Club vybojoval miestenku v EL, Levante sa zachránilo tj splnilo stanovený cieľ, Espanyol hral 80% sezóny nádherný futbal.... Potom príde nejaký Joza a tvrdí tu, že Mourinho to dostal zaslúžene, keďže sa Real pod jeho vedením v určitom ohľade zlepšil. Kvantifikovať to však nedokáže, keďže je ťažké určiť zlepšenie z druhého na druhé miesto, či? *14**16*

Txapeldun 05.10.11 15:48
#36

Mourinho tu cenu dostal, protoze kazdodenne zivi reportery Marcy svymi prohlasenimi a setri jim tak praci*7*

Mistborn 05.10.11 16:12
#37

Pýtal som sa v Poradni a tu je odpoveď:

"Redakce reaguje: Každý rok novináři Marcy hodnotí jednotlivé trenéry v každém zápase určitým počtem bodů, jejichž součet pak určí vítěze."

Takže som jemne zmätený *114*

realm 04.10.11 17:19
#21

Já nevím mě ta pohádka o hodné Barceloně které k dokonalosti chybí už jen svatozář nad znakem a zlém Realu přestává bavit.

Romi 04.10.11 22:00
#28

Stačí si vyberať lepších autorov*10* A možno iný žáner*5*

Pablito 04.10.11 18:55
#24

Buďto se nám klučina hodně změnil, nebo je v tomhle vyčůranost k zisku právě Zlatý mičudy, i když pravda bude asi někde uprostřed *14*

bakero6 06.10.11 00:02
#38

Nejprve to byl Ronaldo, kdo vyhrál GB a směřoval tak zraky na Messiho. Zanedlouho získal GB Messi (když byl nejprve 3. za Ronaldem a Kaká a pak 2. za Ronaldem). Messi-Ronaldo 1:1. Poté Messi získal svůj druhý GB. 2:1 pro Messiho a Ronaldo řekl:''Jaktože nevyhrál fotbalista Španělska, když vyhráli MS?'' V nadcházejících měsících to bude 3:1, kdo jiný by mohl vyhrát?

Pokud bude CReído7 hrát týmověji, jenom lépe pro Real. Ale nedělám si iluze. Ronaldo získal Pichichi především proto, že poslední kola ''huntili'' týmy ze dna top sestavou, kdy už bylo jasné, že nemohou získat titul. Tak říkajíc ''Abychom měli aspoň něco, když už ne titul''. Celkově to Realu zatím relativně dře. Při zaváhání Barcy se aspoň hraje pěkný fotbal nahoru dolů a jsou spíš způsobeny Pepovými experimenty, než nemohoucností hráčů.

A k tomu ''takyocenění'' Marcy, tady jde spíš o to, že Pelle měl startovní čáru X světelných let za Mourinhem, nemohl si tým složit podle sebe a stejně udělal bodový rekord. Pelle prostě musel něco předvést a pak by ho možná začaly média a realisti brát. Mou předvést nic nemusí. On musí vybouchnout, aby ho brát přestali. Momentálně je v pozici spasitele a tak ho budou obhajovat až do nejzazšího bodu. Stejně, jako Pelleho mohli do nejzazšího bodu kritizovat a svádět na něj neúspěchy.

Romi 06.10.11 10:18
#39

"Pelle měl startovní čáru X světelných let za Mourinhem." Pekne vyjadrené*22*

Přihlašte se či zaregistrujte pokud chcete přidat komentář

Zápasy

Odehrané Nadcházející

Žádné zápasy nebyly zatím odehrány

Plkátko

Pro psaní příspěvků musíte být přihlášen(a)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
TOPlist