Dostane Vadócz víc šancí?

Krisztian Vadócz (©fn.hu)

Krisztian Vadócz je drsný fotbalista. V Osasuně nevyniká zrovna tím, že by s míčem nalepeným u nohy prošel polovinu hřiště, tak jako to dokáže nejen v počítačové hře třeba Messi. Je to takový klasický produkt „středoevropského“ fotbalu. Fyzicky obdařený, disciplinovaný, neústupný. Za těch více než dva a půl roku, co obléká dres Osasuny prakticky pokaždé splnil svoji roli, když bylo potřeba, ovšem nikdy nedokázal přesvědčit trenéry Zigandu a Camacha, aby mu dali více příležitostí.

S příchodem nového kouče José Luis Mendilibara jeho zápasové minuty ještě více poklesly. Na dvojici středních záložníků jsou totiž naprosto neoddiskutovatelní Nekounam s Puñalem a k tomu všemu na něj nezbylo ani místo podhrotového záložníka, kterého se zmocnil Soriano. Z ničeho nic se tak stal hráčem, na nějž Mendilibar spoléhal úplně nejméně ze všech. Pouhých 27 minut ze 450 které nový trenér stačil odkoučovat. Jenže osud mu přihrál skvělou šanci.

Nekounam a Soriano byli vyautováni ze zápasu v Alicante proti Hérculesu a Mendilibarovi nezbývala jiná možnost, než ukázat na maďarského záložníka. „Toužím ukázat svoje kvality,“ říkal Krisztian před soubojem na stadionu Rico Pérez.“Mám místo v tomhle týmu a nadšení neztratím nikdy.“ Nakonec Vadócz odehrál výborné utkání. Perfektně se adaptoval na post ofenzivního záložníka. Bylo na něm vidět, jak je uvolněný, plný radosti ze hry, ne tak tvrdý, jako když je svázán defenzivními povinostmi, jak tomu bývalo za bývalého trenéra Camacha. Neustále se zapojoval do útočení, podílel se na prvním gólu, uklidňující třetí branku dal sám. Byla to již jeho třetí v této sezóně.

Není to poprvé co Vadócz splnil svoji úlohu. Jenže z toho či onoho důvodu nějak nedokázal se svoji hrout naplno proniknout do sestavy Osasuny. Puñal s Nekounamem ve středu pole, to je hodně těžká bariéra ke zdolávání. Soriano ho předskočil v souboji o post pod hrotem, byť jeho výborný výkon v Alicante znovu otevírá debatu, jestli má Vadócz místo v základní sestavě, nebo ne?
Popravdě řečeno, asi ne. Vadócz je příkladný profesionál, nepouští si pusu na špacír, když neustále vysedává na střídačce, na trávníku je solidární a když si na něj trenér zrovna vzpomene, málokdy zklame. Jenže ani ti největší pamětníci na Reyno de Navarra si nevzpomenou, kdy naposledy dokázal Maďar svoje výkony zopakovat. Jistě, neměl k tomu moc příležitostí, jenže když už na to přišlo, měl tendenci se jaksi vytrácet ze zápasů. Ztrácel pozici, dělal taktické chyby a to žádnému trenérovi neunikne.
Práce, kterou Vadócz odvedl na Rico Pérez, by měla posloužit Nekounamovi, jenž by se v novém Mendilibarově systému měl častěji zapojovat do útočení. Íránec je hvězda středu pole je jeho účast na hřišti je prakticky povinná. Stejně tak jako Puñalova, jenž se cítí na pozici defenzivního záložníka jako ryba ve vodě. Soriano možná není tolik nápadný, jako Vadócz, ale je mnohem cennější na podhrotu díky své postavě a daleko lépe se drží taktických pokynů.

Kde by se tudíž našlo místo pro Vadócze? A za koho? Měl by dostat víc příležitostí, stejně tak jako je dostal útočník Kike Sola? Hodně otázek a do hlavy trenéra Mendilibara bohužel nevidíme.