Fotbalisté neznají hodnotu peněz. I já utratil za večer 15 tisíc eur, říká Álvaro Domínguez

Álvaro Domínguez (© marca.es)

Slibně rozjetou kariéru Álvara Domíngueze zastavily předloni, v pouhých 27 letech, zdravotní problémy. Dnes se někdejší opora Atlética Madrid a Borussie Mönchengladbach angažuje v AFE (Asociace španělských fotbalistů), kde radí fotbalistům, jak naložit s vydělanými penězi.

Rychle získané bohatství dokáže mnohým z nich zamotat hlavu a nakonec skončí v dluzích. Álvaro Domínguez k tomu říká: "Je to drastická změna a bez patřičného vzdělání není snadné ji zvládnout. Fotbalisté jsou za to hodně kritizováni, ale dejte jakémukoliv klukovi z ulice, který na konci měsíce sotva vyjde, milion eur a uvidíte, jak s nimi naloží. Nemyslím, že lépe než kterýkoliv fotbalista."

"Když jste fotbalista, neznáte hodnotu peněz. Kupujete si stále dražší auta a stále větší hodinky. Zaletíte si pronajatým letadlem na večeři a připadá vám to normální. I já jsem si tím prošel. Šel jsem s přáteli večer ven a výsledkem byl účet za 15 tisíc eur. Je normální, že když to někde čte, řekne si, že jsem hloupý. Nejde o to, že si to jednou za život zkusíte, ale musíte si uvědomit, že realita taková není. Problém je ten, že mnozí hráči změní výjimku v pravidlo. Pokud můžu hráčům radit, tak musí vzít do úvahy mnoho věcí. Co se stane, když se zraním? Co když budu hrát v Segundě místo Primery? Zkrátka mít plán B."

"Další problém nastává po konci kariéry. Špičkový sportovec, který do té doby neřešil, jestli za něco zaplatí o tisíc eur méně nebo více, je najednou bez příjmů. Poprvé musí myslet dlouhodobě. Pokud nemá vzdělání či rodinu, která mu s tím pomůže, není na takový skok připraven. A tak místo toho, aby svůj majetek zužitkoval, tak sahá do úspor. A úspory nevystačí napořád. Poradit by měl i agent, ale ten to v 99 procentech případů nedělá. A klub má dost svých problémů, než aby řešil osobní život svých zaměstnanců," dodává Domínguez.

Dnes 28letý rodák z Madridu také prozradil, proč fotbalisté upozaďují při startu kariéry vzdělání: "I když hrajete a trénujete jen pár hodin denně, ten tlak je neustálý a obrovský. I já studoval jako každý normální kluk, ale pak přišel den, už v době, kdy jsem hrál za Atlético, kdy prostě dál nemůžete. Jediné, co jsem chtěl, bylo si odpočinout. U herní konzole, sázek, přátel, u čehokoliv. Je velmi těžké skloubit fotbal a školu, jsou to dva velké tlaky naráz."