Hlavolam ve středové řadě

David Zurutza (© goal.com)

Hodně se v posledních dnech v San Sebastiánu probírá letošní slabá střelecká produkce místního Realu. Ve srovnání s loňskem, kdy txuri-urdin patřili mezi nejinspirovanější v tomto ohledu, jde o krutý propad, neboť v aktuální tabulce se nachází pouze jediný tým, který se na vstřelení branky zapotí ještě víc než hoši z Anoety. Nebo křehkost zadní linie, jež v posledním týdnu vyústila ve vážné chyby. Ať už v Leverkusenu, nebo ve Vallecas. Jenže zřejmě málo z rádoby trenérů se shodne na tom, že největší změnou oproti loňskému roku je především hra záložní řady.

Střed pole txuri-urdin nedokáže vyprodukovat kloudnou hru, není schopen vnutit protivníkovi svůj styl a rytmus, tedy něco, díky čemuž Real Sociedad vynikal v uplynulém ročníku. Není sebemenšího sporu o tom, že odchod Asiera Illarramendiho tropí větší trable, než se původně čekalo. Možná nepatřil mezi největší týmové hvězdy, ovšem jeho role, kdy dokázal do hry blanquiazul vnést rovnováhu, byla klíčová. Teď už se dá mnohem snáze pochopit hněv a nářky trenéra Arrasateho, když se dozvěděl o vážném zájmu Bílého baletu o jeho nepostradatelného fotbalistu. Aby toho nebylo málo i vlna zranění řádně zdecimovala řady hybného ústrojí celého týmu. Tou nejhorší zprávou první třetiny sezóny, tedy kromě bídných výsledků, byla bolestivá ztráta Estebana Granera. Ten si už v této sezóně kvůli zraněným vazům za Real Sociedad nekopne. Navíc Xabi Prieto, hráč, jehož absenci Real vždycky nejvíc pocítí, taktéž marodí a dva týdny už se v sestavě neobjevil. Ale nejsou jediní. Zurutuza, Elustondo, Markel, nebo Pardo, ti všichni z různých zdravotních důvodů přišli o několik utkání.

Až do této chvíle Real Sociedad odehrál všechny zápasy se záložní řadou sestavenou z trojice fotbalistů. Trenér se držel myšlenky, že Zurutuza, Pardo a Elustondo budou platit za tři posily pro letošní sezónu, neboť v té minulé z toho či onoho důvodu neměli relevantní úlohu při dobývání postupu do Ligy mistrů. Paradoxně právě tato trojka odstartovala ligový ročník v základu proti Getafe a nutno říci, že kritika jejich vystoupení hodnotila velmi kladně. Nicméně pokud bychom k dnešnímu dni chtěli vyjmenovat záložní řadu základní sestavy, pak by ji patrně tvořili Markel Bergara, Xabi Prieto a David Zurutuza. Prvně jmenovaný doposud odehrál nejvíc zápasových minut a to na postu defenzivního pivota, místě, kde předvádí výborné výkony. Problém nastává u ofenzívou pověřených středopolařů, kde Real zatím marně hledá jasného organizátora, čímž trpí plynulost hry.

Nejsvětlejší okamžiky záležely na tom, jak se zrovna David Zurutuza, jenž svým způsobem zdědil funkci po Illarramendim, vyspal. Problémem tohoto rodáka z Francie je v tom, že mu zkrátka schází pravidelná zápasová porce a také vyrovnanost jeho výkonů. Xabi Prieto na druhou stranu patřil mezi nejlepší hráče v úvodních kolech až do chvíle, než se zranil. Elustondo v útočné roli spíše tápe a lépe se cítí v defenzivnější fazóně, byť v Leverkusenu odehrál vcelku slušnou etudu. Velkou neznámou je Pardo. Arrasate po něm chce, aby už konečně udělal ten krok vpřed. V jeho případě byly výkony pozitivní, ale pak se najednou překvapivě vypařil z posledních dvou zápasů, zrovna ve chvíli, kdy jeho mužstvo volá zoufale po tom, aby se usadil v sestavě šikovný dirigent. Nedá se tedy vyloučit, že by nějaký mohl přijít třeba v lednu...