Není to jen o penězích
Trezeguet a prezident Botella(©mediapunta.es)
Hércules a Levante prožili loňský návrat do elitní kategorie ve velmi odlišném stylu. Klub z Alicante se nerozpakoval pořádně provětrat peněženku při posilování kádru zvučnými jmény, zatímco klub z Valencie posbíral to, co na něj zbylo. Sedm měsíců na to si chudý příbuzný žije poklidným životem, zatímco boháč nepřežil.
Více než patnáct stovek fanoušků bylo zvědavo na Davida Trezegueta v den jeho oficiální prezentace jako nové posily Hérculesu. Stalo se tak 1. září v obchodním centru v Alicante, kam vyhlášený šutér dorazil dokonce s policejní ochranou. Ve všeobecné euforii, kdy poblázněný dav šílel pokaždé, když Francouz vyslovil byť jediné slůvko, pronesl větu, které možná v posledních týdnech začal litovat: „Přišel jsem kvůli něčemu většímu, než je záchrana“. O dvacet čtyři hodin později a 166 kilometrů dále Levante taktéž představilo svoji poslední posilu, ovšem bez policejního dozoru ani komerčního centra coby kulisy. Jmenoval se Felipe Caicedo, přišel z Manchesteru City, které se ho celé léto snažilo někam umístit za cenu hodně hodně sníženou, jako ve výprodeji. Jediné reference, co o tomhle hráči měli, byly čtyři nastřílené góly loni v dresu Málagy. V ochozech Ciutat de Valencia na něj čekala sotva padesátka příznivců a většina z nich byla, stejně jako on, z Ekvádoru. Když pak na tiskovce uvedl, že by rád vstřelil mezi 12 a 15 góly, našli by se i tací novináři, které toto odvážné prohlášení hodně rozesmálo.
Den předtím žádal kouč Levante Luis García sportovního ředitele klubu, aby se mu pokusil přivést malého a mrštného útočníka. Odpověď druhé strany byla jednoduchá. Jediné, co je k mání, je Caicedo. Po jednáních, ve kterých byl čas velkým nepřítelem a která mohla skončit neúspěšně, neboť se do celé záležitosti vmísil jeden turecký klub, dostal Luis García zprávu: „Máme ho!“. Caicedo přišel na hostování, Levante muselo zaplatit pouze nepatrnou část jeho platu a navíc si zajistilo opci na koupi ve výši jednoho milionu eur. Pravý opak Trezegueta, jehož roční plat překoná jeden a půl milionů eur.
Caicedo a Trezeguet představují dvě protichůdné formy vnímání fotbalu. Zatímco Hércules vsadil na zvučná jména a měšce se zlaťáky, Levante muselo posbírat drobky. Když přestup bývalého francouzského reprezentanta uvízl na mrtvém bodě, stačilo, aby jeho agent pronesl kouzelnou formulku, která dobře vystihuje klubovou přestupovou politiku: „Prezident má peníze na utrácení“. Díky Valentínu Botellovi a jeho bankovnímu kontu přišli na Rico Pérez hráči jako Valdez z Borussie Dortmund za 3,8 milionů eur, nebo Drenthe, jehož hostování klub přišlo na zhruba dva miliony. Ovšem vynaložené bankovky se neodrazily na výsledném hodnocení v prvoligové tabulce. Po nadějném začátku, kdy se v jednu chvíli dokonce uvažovalo nad možným startem v evropských pohárech se mužstvo sesypalo a minulou středu proti Mallorce definitivně stvrdilo svůj sestup do Segunda División. Historie Levante už je dostatečně známá. Těžká ekonomická situace, kdy dokonce nebylo ani na cestu do zahraničí, aby se mohl sledovat vytipovaný fotbalista. Sportovní ředitel klubu přirovnal jednání o posilách k porodu: pomalé, bolestivé, ale vždy se šťastným koncem. Bylo spousta hráčů, kteří raději přestoupili do druholigového klubu, než aby hráli v Levante. Pouze veteráni (Sergio, Javi Venta, Juanfran a další) kteří v této štaci viděli poslední příležitost zahrát si mezi elitou, se odvážili zvednout hozenou rukavici. Začátek byl na rodíl od Hérculesu dost žalostný, pak se ale tým zvedl a stala se z něj ligová štika a největší překvapení sezóny. Před čtyřmi týdny, po výhře právě nad Hérculesem, doma na Ciutat de Valencia přinesl Juanlu do kabiny šampáňo, aby oslavili dosažení hranice 42 bodů, což prakticky znamenalo záchranu, byť jistotu Levante definitivně stvrdilo až minulý týden při remíze na Mestalle.
Po sedmi měsících si málo lidí vzpomene na prezentace hvězdných útočníků Hérculesu a Levante. Trezeguet přišel bojovat o vyšší mety, než je holá záchrana a nakonec nezabránil tomu nejhoršímu, byť se mu povedlo pokořit soupeřova gólmana dvanáctkrát. Caicedo svým gólovým přísunem opravdu splnil to, co slíbil (zatím 13 branek) a spoluhráči mu drží místo u společného stolu, aby mohli pokračovat v oslavách, které se rozjely před měsícem. Zdá se, že to bude hostina skromná, žádný přepych. Ale obzvláště zasloužená. Zkrátka fotbal nedělá rozdíly mezi chudými a boháči.
Oficiální zdroj: Mediapunta.es
20.05.11 21:35
Jan Preisler
Primera División
4162x
24
Bav se s námi a získej finanční ocenění