O konkursu ví všechno

Javi Fuego (©mediapunta.es)

Insolvenční zákon a samotný konkurs už zná prakticky nazpamět. Javi Fuego, záložník Raya Vallecana zažil na všech svých štacích soudní proces, ze kterého se stala v poslední době nebezpečná móda. Pouze prodej jeho současného klubu může zabránit tomu, aby se na jeho černé listině objevil další klub.

Byl květen 2005. Javi Fuego si v pohodě snídal a pročítal si čerstvé novinové zprávy, když mu najednou padl do oka titulek „Sporting Gijón je kousek od konkursu.“ Javi, jenž byl v klubu od malička věděl velmi dobře o ekonomických problémech, které sužují akademii Mareo, ovšem neměl sebemenší ponětí o tom, co vlastně ono slovo znamená. Mezi řádky vytušil, že se asi bude propouštět, budou hodně osekané výdaje a především spousta nejistoty. Po šesti letech už moc dobře ví, co slovo konkurs znamená. Tři mužstva, kterými prošel se totiž uchýlili k onomu do té doby ve fotbale téměř neznámému procesu, aby zajistili přežití klubu a Rayo Vallecano, jeho současný klub je kousek od toho, aby udělal to samé. „Bohužel mám v tomto ohledu příliš mnoho zkušeností...“

Javi Fuego nikdy nezapomene první měsíce poté co soudce na Sporting uvalil konkurz. „Byla to nová situace a nevědělo se jak to celé dopadne“. S hrozbou zániku na obzoru musel klub minimalizovat výdaje. Cestování k utkáním charterovými lety se proměnilo na dlouhé noční cesty v autobuse, posily představovali hráči z béčka, kteří měli zkušenosti maximálně se čtvrtou ligou. „Za těchto úodmínek bylo obtížné posunout situaci nějak kupředu. Mě to naštěstí tolik nepoznamenalo, neboť jsem bydlel doma s rodiči. Navíc soudce rozhodl, že mužstvo musí dostat všechny peníze, na něž má nárok. Když se na to teď zpětně podívám, vypadá, že to stálo za to. Bylo to ale tvrdé vidět, jak některé zaměstnance a kamarády vyhodili na ulici.“

V létě 2007 se Sporting dohodl s Levante na přestupu Javi Fuega. Když měl ještě v živé paměti vzpomínky na poslední dva roky v Gijónu, další konkurz otřásl základy jeho nového klubu. „Odcházel jsem plný nadějí, jenže po třech měsících tehdejší prezident Pedro Villarroel zavřel kohoutek a zmizel. Byly to největší problémy, které jsem za celou svoji kariéru zažil. Dobré to bylo v tom, že se celý kádr semkl a udělala se některá důležitá rozhodnutí, jako třeba stávka v posledním zápase sezóny. Rubiales (jeho tehdejší spoluhráč) studoval práva a věděl, o čem to je a byl z nás zároveň nejvýřečnější, takže to byl on, kdo nás vedl. Vzpomínám na to, jako na velmi krušný rok, ale díky tomu jsem procitl a zjistil, že Primera není tak úžasná, jak o ni všichni vypráví.“

V kabině zažíval situace naprosto nepředstavitelné v profesionálním klubu. „Mě moji rodiče mohli pomoci, ale bylo tu spousta jiných nepříjemných věcí. Ettienovi například obstavili dům, tréninková hřiště byly ve špatném stavu, protože nebyly peníze na správce, který by se o ně staral, museli jsme se sprchovat ve studené vodě. Nakonec jsme dostali padesát procent naší smluvní gáže a tehdejší dohoda mezi LFP a AFE nám poskytla dalších několik málo procent navíc“.

Před začátkem sezóny 2008-09 musel klub, který právě sestoupil z nejvyšší soutěže, prodat takové hráče jakými jsou Pedro León, Juanma, Geijo a ani Javi Fuego. Levante totiž z jejich prodeje získalo alespoň nějaké finanční prostředky. Javiho koupilo za 150 tisíc eur Recreativo Huelva. „Právě postoupili do Primera División a v klubu to všechno fungovalo dobře. Pamatuji si, že chvíli po příchodu jsem četl, že Barcelona, Real Madrid, Sevilla a Recre byli nejzdravější kluby a pomyslel jsem si ´konečně aspoň trošku klidu´. Sestoupili jsme, ale i přesto se zdálo, že klub bude v pohodě. Minulou sezónu jsme dostávali pravidelně  měsíční výplatu. Pak ale přišla chvíle, kdy jsme měli dostat další peníze, na které jsme podle smlouvy měli nárok. Bohužel jsme museli souhlasit se čtyřmi splátkami až na konci kalendářního roku. Nedlouho poté, co jsem odešel do Raya byl na Recre uvalen konkurz i s naším dluhem. Kolektivní smlouva, kterou podepsali LFP a AFE po problémech v Levante nám sice zajistí kompletní dlužnou částku, ovšem musíme čekat až do roku 2013“.

A zatímco v Huelvě řeší svoje problémy Javi není daleko od toho, aby si lízl čtvrtou kartu do svého pomyslného smůlovatého pokeru. Rayo Vallecano se rovněž připravuje na konkurs, ale očekávaný prodej celého klubu může jeho ekonomické problémy vyřešit. „Můj bývalý spoluhráč Rubiales s námi všemi hodně soucítí a od okamžiku, kdy se stal prezidentem AFE jezdí do všech klubů, aby hráče informoval o jejich situaci. Tuhle nám zrovna povídal, že v současnosti je v Evropě 17 insolvenčních řízení a šestnáct jich je ve Španělsku. To je do nebe volající, když se v nejlepší lize světa dějí takovéhle věci. Nejdřív zůstanete úplně bez výpalty, pak ji dostáváte se spožděním a málo, podle toho, jak rozhodne soudce a nakonec  vás klub vychodí a zaplatí vám jen 20 dní z pracovního roku. Insolvenční řízení nechává prakticky nepotrestané špatné hospodaření a hráči a zaměstnanci jsou prakticky nechráněni.“ Říká Javi Fuego. Ví to lépe, než kdokoliv jiný.