Rozhovor s Tomášem Vaclíkem

Tomáš Vaclík (© marca.es)

Český brankář ve službách Sevilly Tomáš Vaclík poskytl deníku Marca rozhovor, v němž promluvil nejen o fotbale.

Jakou knihu právě čtete?

Počátek od Dana Browna. Mám Dana Browna velmi rád. Počátek je kniha, která se velmi dobře čte. Navíc se její děj odehrává ve Španělsku - v Barceloně, Bilbau i Seville, mém novém městě.

V dnešní době je zvláštní vidět mladého člověka, jak čte papírovou knihu.

Mladí se hodně věnují telefonům, Twitteru, Facebooku, Snapchatu nebo Instagramu. Na knihu potřebujete čas a klid, abyste si ji vychutnal. Mobil a videohry jsou dnes nejrychlejší zábavou.

Měli by fotbalisté být jiným příkladem?

Prvním příkladem dětí by měli být doma rodiče. Ukázat jim, o čem je život. Chápu, že fotbalisté mají být příkladem, samozřejmě, ale nejsme superhrdinové. Nejsme těmi, kdo by měl dětem říkat, ať nekouří, nepijí a podobně. Největšími vzory jim mají být rodiče.

Máte za sebou první zápasy.

Cítil jsem se dobře, ale zatím je to trochu jiné, protože mám nové spoluhráče, se kterými se snažím komunikovat a zároveň dělat, co žádá trenér. Chci se jen každým dnem zlepšovat, každým tréninkem. A to se určitě promítne i do zápasů.

Jaké jsou vaše přednosti?

Je těžké mluvit o sobě. Jsem klidný a pracovitý. Nerad křičím a znervózňuji spoluhráče. Je potřeba být v pozoru a dávat obraně pokyny, ale vždy v klidu.

Čím vás Sevilla zlákala?

Je to úžasný klub se skvělými fanoušky. Má výborný tým a hráče, je dobře vedená. Navíc žijete na jihu Španělska, na krásném místě s dobrým jídlem a počasím. Nevím, co víc bych mohl chtít.

Debutoval jste v Evropské lize, ze které vás Sevilla v roce 2016 vyřadila.

Musíme jít krok za krokem a postoupit do základní skupiny. Je to těžká soutěž, kterou už berou vážně i silné anglické kluby. Evropská liga je ve středu zájmu. Sevilla ji za poslední roky vyhrála třikrát.

A letos znovu?

Věřím v to. (smích) Vím, že je to soutěž, která se klubu i fanouškům hodně líbí a berou ji za svou. Mezi Evropskou ligou a Sevillou je velké pouto.

Máte rád hru se třemi obránci?

To záleží na trenérech. V Basileji i v národním týmu jsme s tímto systémem v některých zápasech hráli. Je to dobré rozestavení se specifickými nároky na hru.

Jaké si dávate osobní cíle?

Dobře se adaptovat a rychle se naučit španělsky. Jít krok za krokem. Aby se na mě mohli spoluhráči spolehnout. Nechci si dávat příliš vysoké cíle. Nejdříve musíte vystoupat na první schod, abyste mohli přejít na druhý.

Jací tři brankáři jsou podle vás nejlepší na světě?

De Gea... Vím, že po mundialu byl hodně kritizován, ale nemůžete hodnotit brankáře na základě tří zápasů. V Premier League prožil skvělou sezónu. Když je zdravý, tak Neuer. A Oblak z Atlética. Buffon je legenda legend.

Můžeme říci, že je vaším idolem?

Když jsem byl mladý, byl jím Iker. Pamatujete na finále Ligy mistrů, do kterého naskočil jako náhradník a Real Madrid vyhrál? Myslím, že mi tehdy bylo 13 let. Byl to první zápas, který jsem sledoval se skutečným zájmem. Je úžasné, co dokázal. Řekl bych, že je to brankář, který mě nejvíce ovlivnil.