Těžké časy pro Rayo
Těžké časy zažívá fanoušek, jenž ob týden nasedá na linku číslo 1 madridského metra a s červenobílou šálou kolem krku vystoupí na stanici Portazgo, aby rozezvučel svoje Rayito. Jestliže si v minulé sezóně užíval veselou a pohlednou hru, která nebýt ekonomických problémů dovedla klub až do pohárové Evropy, tak letos musí trpět při pohledu na novinové stránky, kde se Rayo zahanbeně krčí na poslední příčce.
Situace není úplně nejlepší. Odchody klíčových hráčů oslabily všechny řady a mužstvo to pociťuje velmi silně. Gólů dostává víc a před soupeřovou brankou si nepočíná příliš jistě. Jen si vezměte odchody Javi Fuega, zametače ve středu pole, Lea Baptistaa, loňského ligového objevu, Pitiho, týmového kapitána a duše pirátské bárky. To by otřáslo i mnohem zkušenějším týmem. Pět gólů vstřelených a hrozných jedenadvacet inkasovaných dávají jasně najevo, že v konstrukčním plánu trenéra Jémeze něco hapruje. K již dobře známé defenzivní poddajnosti se přidaly problémy se střílením branek. Ze 41 vyprodukovaných gólů minulého ročníku jich s dvojicí Piti – Baptistao odešlo hned 23. Jejich odchod se vedení snažilo nahradit angažováním nadějných jmen – Joaquín Larrivey, Seba Fernández (ten už bohužel pro letošek kvůli vážnému zranění kolene dohrál), nebo Alberto Bueno – ale prozatím je jejich otisk jen velmi matný.
Aby toho nebylo málo, začalo to vřít i uvnitř týmu. Krajní záložník Lass Bangoura se už nějakou dobu veze na hodně negativní vlně a po vyloučení v zápase s Levante v něm bouchly saze a dostal se do křížku s koučem. „Téma Lasse budeme řešit v klidu, protože je velmi vážné. Nikomu nedovolím, aby záměrně, nebo bezděky, poškozoval tým, to se nebude stávat. Tohle téma budeme řešit v klidu. Promluvím s Felipem Miñambresem a prezidentem a budeme se snažit učinit opatření, které bude nejlepší jak pro něj, tak i pro mužstvo“. Po všech těch problémech, do nichž byl mladý borec namočen, se zdá, že bude znovu moci počítat s důvěrou kouče, neboť štráf zahladil týmový oběd, jenž musel Lass zaplatit.
Ovšem jestli něco opravdu sžírá fanouškovskou obec tohoto specifického klubu z dělnické čtvrti Madridu, pak je to pochopitelně obrana. Loni Rayo obdrželo 66 branek ve 38 kolech, což je průměr 1,7 na zápas. Letos po prvních sedmi zápasech už museli brankáři lovit balón ze svých sítí hned jedenadvacetkrát. Dítě prvního stupně základní školy dokáže lehce vypočítat průměr obdržených branek. Rovné tři. Neklamná známka toho, že tady něco nehraje. Ať už je čtyřčlenná obranná řada tvořena Titem, Gálvezem, Baenou, Nachem, nebo se zrovna do sestavy podívali Mojica na levém kraji, nebo Galeano na stoperu, faktem je, že povolila soupeřům hnedle 61 střel. To je velký ústupek pro mužstvo, které chce hrát kombinační ťukes.
Paco Jémez od svého příchodu do Vallecas optimalizoval mužstvo, aby mohlo předvádět radostnou hru s držením míče a agresivní bez něj, ovšem nakonec z něj nevyšlo příliš konkurenceschopné. Obranné hodnocení není v souladu s očekáváním. Pokles jímž trpí útočníci Raya v okamžiku bránění, absence čističe, jakým bezesporu Javi Fuego byl a start do sezóny hráče, jenž jednou může být velkým, Saúl Ñíguez, ovšem zatím mu schází zkušenosti...To jsou jen některé faktory díky nimž tato zóna na hřišti připomíná spíše promenádu obrannou linií, která v tak málo doposud odehraných kolech spáchala velké množství chyb.
Světlejší zítřky už se možná začaly ukazovat v minulém ligovém utkání na Mestalle. Tam bylo vidět mnohem semknutější Rayo, s hráči mnohem víc pohromadě. Vysunutý presink a obraná linie hodně vytažená, tedy znaky, jež připomínají Rayo z loňského ročníku. To, které zatáhlo linie, když bylo jeho napadání překonáno a pokaždé aktivní tam, kde se vyskytoval míč, čímž se vytvořila početní přesila v inkriminované oblasti. Byť to může způsobit problémy ve chvíli, kdy se protivníkovi podaří nalézt hráče na opačné straně hřiště, než kde se odvíjí hra a tím pádem i anulovat presink, jenž provádí Rayo.
Posledním a možná i největším hříchem, jenž trápí Rayo Vallecano je potíž při rozehrávce balónu. Vzpomeňme si na Barcelonu, která přijela do Vallecas a musela změnit svůj zajetý styl hry kvůli vysokému presinku Jemézových svěřenců. To jsou přesně franjirojos. Jejich stylem jsou přihrávky a soupeři to vědí. Tudíž se možná dopouští omylu chtít neustále jít kupředu kombinacemi a míčem u nohy, namísto občasného otřelého, nicméně zároveň účinného dlouhého přenesení míče. Ztráty ve středu hřiště směrem k vlastní brance rádně trýzní svěřence Paco Jémeze. Optimisté by řekli, že sezóna sotva začala a že je předčasné pokoušet se vyvolat jakoukoliv paniku. Nicméně chce-li Rayo bojovat bok po boku s nejlepšími kluby Španělska i v příští sezóně, mělo by krvácení co nejrychleji zastavit. Buď, anebo začít střílet góly. Protože jak říkal Alfredo di Stéfano: „Je mi jedno jestli nám dají tři góly, když já jich dám pět“.
Oficiální zdroj: rayoherald
03.10.13 21:53
Jan Preisler
Primera División
1038x
10
Bav se s námi a získej finanční ocenění