Vadilo mu vedro

Teemu Pukki v dresu sevillského béčka (© google.com)

Dnes večer čeká na španělský výběr v Gijónu v boji o body do tabulky kvalifikační skupiny I o postup na šampionát do Brazílie reprezentace Finska, mezi jejíž hlavní hvězdy patří útočník Teemu Pukki. Útočníkovi, jemuž bude příští týden 23 let, určitě proletí hlavou vzpomínky na zemi plnou sluníčka a krásných pláží. Jinak to asi ani nejde. V lednu 2008, kdy se klubová ekonomika Sevilly zakládala na sázce na mladé talenty, jejichž cena šla později nahoru, totiž vedení "hispalenses" investovalo 180.000 eur právě do služeb nadějného Fina ze skromného finského klubu KooTeePee.

"Tenkrát přišli také Perotti a Armenteros, hlavně jako posily pro béčko, které tehdy hrálo v Segunda División", vzpomíná Bernardo Muella, jeden z lidí pověřených jeho přestupem. Vytáhlý útočník se všem velmi zamlouval, jeho zrychlení, fotbalový pokrok, i přes střet rozdílných kultur, teplot a jazykové bariéry. "Přijel se svojí maminkou, aby mu pomohla s aklimatizací, ale nebylo to jednoduché", přidává Muella. "Přišel hodně mladý a komunikace pro něj byla největším handicapem. I tak ale odehrál všechny zápasy během prvního roku v dorostenecké lize. Ten kluk měl velké předpoklady", vzpomíná Fermín Galeote, kouč Sevilla Atlético v oné sezóně. Ve finále dorosteneckého poháru Copa del Rey se podílel na jednom vstřeleném gólu, jenž pomohl skolit Barcelonu, v jejíž sestavě figurovali Fontás, Montoya, Gai Assulin, 2:0. Pukki sice nebyl vyložený střelec, nicméně se vyznačoval skvělou schopností zakončovat protiútoky díky své rychlosti. "Překvapil nás, protože neměl nijak vyhraněný ofenzivní rejstřík a díky tomu ho bylo těžké obsazovat, hlídat".

Posunul se do sevillského béčka, kde si díky svým dobrým výkonům (mezi něž patřil i gól z 35 metrů do sítě Realu Sociedad) vysloužil nejednu nominaci do prvního týmu, jenž tehdy vedl Manolo Jiménez. Dočkal se i debutu v Primera División. Proti Racingu Santander. "Popravdě jsme ho povolali spíš z nutnosti, než pro nějaký extra pokrok, ale byl to kluk, jenž se snažil držet všech svých ideí, velmi pozorný, s touhou prosadit se", loví v paměti současný trenér Zaragozy. "Dokáže znenadání vypálit a může při nějakém protiútoku dostat Španělsko do úzkých", varuje.

Jenže jak to často bývá, když jeho fotbalový růst začal slibovat něco víc, nešťastné zranění kotníku mu zatarasilo cestu nahoru a po návratu v rezervě se nedostal na očekávanou fyzickou úroveň, což mělo za následek jeho návrat do Finska. "Pár měsíců nato nás požádal, jestli by se nemohl vrátit", říká Victorio Orta, tehdejší technický sekretář klubu. Podle jeho tvrzení velkému kamarádovi Bernarda a Perottiho "vadilo velké vedro". Ve Finsku podepsal smlouvu s HJK Helsinky a následně ho koupilo německé Schalke, kde působí doteď. "Pro Sevillu to byl ale i tak dobrý obchod, neboť ještě získalo procenta z jeho přestupu do Německa", vyzdvihuje. Klub z Nerviónu měl totiž zaručených čtyřicent procent z přestupové částky, což dělalo nějakých 400.000 eur. Jen pro zajímavost, dres svého ligového debutu věnoval právě Ortovi, ten premiérový reprezentační pro změnu Monchimu, sportovnímu řediteli.